Späť

První máj - den práce a svátek zamilovaných

Socialismus a Mácha? Je v tom mnohem víc.

První máj, den všech zamilovaných a zároveň svátek práce. Pořádnou pusu pod rozkvetlým stromem by měla 1. května dostat každá žena, aby jí nehrozilo, že do roka uschne. První máj slaví páry nejen v České republice, ale i dalších státech jako svátek zamilovaných. Dnes si vznik této tradice si všichni spojují s Karlem H. Máchou a jeho slavnou básní Máj, jenže její původ má daleko starší kořeny.

Májové oslavy patří mezi české tradice spoustu let. Patří sem vesnické veselice spojené se stavění Májky, líbání pod rozkvetlou třešní, ale i městské studentské slavnosti - Majáles. Pro lidi z Prahy a okolí je tento den spojen s procházkou na Petřín a se zvykem nošení kytice k soše Karla Hynka Máchy.

Historie 1. Máje

Keltové slavili v noci z 30. dubna na 1. května svátek Beltain, symbolické vítání jara, zapalovaly se ohně a milenci se vydávali do lesa na romantické schůzky. Je možné, že zvyk líbání pod rozkvetlým stromem vznikl právě takto.

V období kolem 1. května pořádali ve starověkém Římě šestidenní oslavy Floralie, které byly zasvěcené bohyni jara Flóře. Na závěr slavností se vypouštěli na pastviny kozy a do polí zajíci, což jsou zvířata symbolizující plodnost a dovádivost. Oslavy to tehdy mohly být opravdu bujaré, protože Flóra byla považována také za patronku prostitutek.

Tyto pohanské tradice se postupným vzestupem křesťanství v Evropě umírnily a cudné líbání pod rozkvetlým stromem si mohly dovolit jen páry, které měly před svatbou.

Historie svátku práce

Svátek práce má v dnešní době většina lidí spojený s komunismem, ale zavedla ho v roce 1889 II. internacionála na paměť vypuknutí stávky amerických dělníků v Chicagu dne 1. května 1886, která vyústila v Haymarketský masakr a následné soudní řízení. V českých zemích se poprvé slavil v roce 1890 na Střeleckém ostrově v Praze.

První z důvodů vzniku tohoto celosvětového svátku je stávka která proběhla 1. května 1886. Proběhla pod vedením odborů a anarchistů celodenní stávka vyhlášená anarchistickým deníkem The Alarm, usilující o osmihodinovou pracovní dobu bez ztráty peněz. Celkově stávkovalo asi 300 000 dělníků.

O dva dny později proběhlo v Chicagu shromáždění, při kterém došlo ke střetu demonstrantů s pořádkovými silami, při kterém přišlo o život několik stávkujících v důsledku policejní palby.

Následující den, 4. května, zemřelo několik lidí při demonstraci na Haymarket Square kvůli výbuchu bomby, za což bylo obviněno a následně (bez důkazů) odsouzeno k smrti 5 lidí ze strany anarchistů A. Spies, A. Parsons, A. Fisher, G. Engel a L. Lingg (spáchal sebevraždu den před popravou).

Poprvé se Svátek práce v USA slavil 1. května 1888, kdy probíhaly celý den stávky a demonstrace na památku dva roky starých událostí. O rok později přijala II. internacionála na návrh francouzských socialistů 1. květen za oficiální svátek práce.

V socialistických zemích patřil tento svátek mezi nejdůležitější, organizovaly se masové prvomájové průvody, které procházely městem, často před tribunou s místními představiteli komunistické moci. Účast na oslavách prvního máje byla velmi často nepsaně povinná a nadřízení a učitelé měli nařízeno kontrolovat účast svých podřízených a žáků.